Jen o rodinných záležitostech

Pozdější život filmu? aneb české filmy, na které se tak trochu pozapomnělo II.

Režie Jiří Svoboda, Československo 1990, 114 min.

Jaromíra Kolárová napsala v roce 1965 autobiografický román o politických procesech padesátých let, který se Jiří Svoboda rozhodl zfilmovat už před rokem 1989. Protože došlo k odkladu natáčení, dostal se snímek do kin až v roce 1991. Přesto jde o jeden z titulů přelomové doby, ve které se rozvolňoval státní dohled nad ideologickými trendy domácí kinematografie. Protagonistou vyprávění, k němuž napsal scénář Václav Šašek, je právník Steiner-Kamenický, který je obviněn z protistátního spiknutí. Stejně dopadne Janův přítel, komunista Mrázek. Chystá se velký politický proces a oni i další nevinní budou odsouzeni, ať svou smyšlenou vinu pod nátlakem přiznají či nikoli. Nespravedlnost těžce dolehne i na rodiny zatčených... Vypjatě dramatický příběh opřel Svoboda o přesvědčivé herecké výkony Jiřího Bartošky, Jaromíra Hanzlíka a Marty Vančurové.
Nelze však přehlédnout režisérův patrný alibismus – příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili komunisté zlí...

Lektorský úvod: filmový historik Jan Lukeš