1989: Chceme dýchat

cz
dokument
Film / Kino Panorama / 5.7. /

režie Karel Strachota, Česko 2023, 50 min.

Film se odehrává v osmdesátých letech a věnuje se hlavně dvěma tématům: nezávislé kultuře a stavu životního prostředí. Obě jsem nosil už delší dobu v hlavě a hledal, jak je uchopit. Severní Čechy byly nakonec logickou volbou. Na severu se lidé dusili, smog a inverze je doslova zabíjely. A teplický specifický punk a místní alternativní kultura jsou legendární. Velkou inspirací pro film byl příběh mého dlouholetého přítele, jehož osud tvoří osnovu filmového vyprávění. Hodně jsem do filmu promítl i svoje vlastní zážitky. Dalším důvodem pro výběr Teplic byly represe namířené proti mladým lidem, kteří ve městě žili. Pro normalizační režim představovali „závadovou mládež, a to kvůli tomu, že chtěli žít svobodně a v souladu se svými ideály. Proto byli různou formou šikanováni, pronásledováni a někteří také drakonicky potrestáni.

předfilm
Spolu na hranici. Kulturou proti zlu, režie Michael Kaboš,  Česko-Polsko 2021, 26 min. 
Hudba, literatura a film překonávaly v čase polského výjimečného stavu hranice totalitního Československa... Svébytným fenoménem novodobé česko-polské historie je hudba a kinematografie. Byla tady také televize a především rádio, které Čechy s Poláky v totalitní době spojovaly. Velká část Čechů v pohraničních regionech rozuměla polštině, právě díky vysílání rozhlasu nebo televize. Americké detektivní seriály a filmy, stejně jako produkce ze západní Evropy, byly od 80. let běžnou součástí polských vysílacích programů. Výjimečné byly aktivity mezinárodní nezávislé platformy zvané Polsko-československá solidarita, která měla na severní Moravě a ve Slezsku, v kraji vzdáleném od Prahy, výrazný vliv. Díky ní se do Československa šířil polský samizdat i oficiální polská literatura, protože poměry v Polsku byly tou dobou výrazně volnější a svobodnější, než v Československu. Přes hranici putovala rovněž exilová literatura vydávaná v zahraničí českými a slovenskými vydavateli. Stejně jako literatura a samizdat, mířily do Československa také magnetofonové pásky s českými a slovenskými písničkáři, jako byl 
Karel KrylJaroslav Hutka nebo Vlasta Třešňák. V dokumentu se objeví i záběry, zachycují jedinečnou atmosféru legendárního wroclawského Festivalu československé nezávislé kultury, který proběhl ve dech 3.
5. listopadu 1989... 

Po projekci beseda s hosty: Miroslav Wanek, Ivana Vránková