Dlouhá cesta k sametu „Šel krajem divný kníže...“

Film
dokumentární filmy
Kino Panorama
Čtvrtek

Z cyklu: Dlouhá cesta k sametu
„Šel krajem divný kníže...“

Deset bodů: režie Milan Maryška, Československo 1969, 22 min.
Třídenní okupační stávka, tak jak ji zachytili studenti FAMU v listopadu 1968. Vyhlášena byla vysokoškolskými studenty na protest proti posrpnovému pohybu ve společnosti. Stávkou vyjádřili podporu studentskému desateru, které zaslali státním představitelům. Požadovali zrušení cenzury, svobodu slova, svobodu cestování či svobodu bádání.
Není bez zajímavosti, že provolání vysokoškolských studentů z listopadu 1989 obsahovalo taktéž deset bodů - požadavků. Po jednadvaceti letech normalizace nová generace vysokoškoláků navázala vědomě na své předchůdce... 

Jan 69: režie Stanislav Milota, Československo 1969, 7 min.
Sebeobětování se Jana Palacha. Rozloučení se studentem. Desetitisíce lidí v ulicích Prahy. Černobílé záběry. Pozoruhodné svědectví o tehdejší tragické době. I díky tomuto snímku Stanislav Milota, kameraman i režisér v jedné osobě, musel po nástupu normalizátorů jako jeden z prvních opustit Filmové studio Barrandov. Ke své profesi kameramana se po listopadu 1989 už nevrátil. 

Tryzna: režie Vlado Kubenko, Peter Mihálik, Dušan Trančík, Československo 1969, 23 min.
Zoufalá atmosféra Prahy a Bratislavy ve dnech 21.25. ledna 1969. Dlouhé záběry, ponurý hudební doprovod, vše téměř beze slov. Sugestivní zpráva o šoku a smutku, které plynuly ze sebeupálení Jana Palacha.
Na tomto snímku spolupracoval čerstvý absolvent FAMU, režisér  Dušan Trančík, s jedním z nejvýznamnějších slovenských dokumentaristů, Vladimírem Kubenkem. Film byl po své premiéře stažen“ z distribuce.

Praha – Aeroflot 1969: Režie Martin Skyba, ČR 2002, 15 min.
A pak že politika nemá se sportem nic společného... V pátek 28. března 1969 na dvoukolovém mistrovství světa v hokeji ve Stockholmu vyhráli naši reprezentanti podruhé nad „Rusáky“ 4:3 (před týdnem, taktéž v pátek, 2:0) a nepochybně měli velmi silnou motivaci díky okupaci z 21. srpna 1968. Tato vítězství se oslavovala v Československu na náměstích („Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to“, „Neměli tam tanky, dostaly dvě branky“, „Bijte Rusy na věčné časy a nikdy jinak“) a snad nejvíce v Praze, kde se na Václavském náměstí sešlo podle zprávy ministra vnitra tehdejšímu ještě 1. tajemníkovi ÚV KSČ Alexandru Dubčekovi okolo pětadvaceti tisíc lidí. Výsledkem bylo vybití výkladních skříní společné kanceláře Aeroflotu a Inturistu v budově Darexu, které bylo již tehdy rozpoznáno jako záměrná provokace StB. Bylo sedm měsíců po okupaci a sovětským uchvatitelům v Moskvě se čím dále více nelíbilo, že život v Československu ještě stále není zcela znormalizován.