Karel Cudlín: Generace pouště x.0

cz
fotografie
Výstavy / Synagoga / 5.7. /

Oblast zvaná Negev (v překladu “suchá”) zaujímá více než polovinu území dnešního státu Izrael. Jde o geomorfologicky rozmanité území rozkládající se mezi Saharou a Arabskou pouští. Před stovkami milionů let tu bývalo dno oceánu, což je dodnes patrné na struktuře zdejších skalních útvarů. Členitý, převážně kamenitý terén, který se směrem k Sinaji mění v částečně písečnou poušť se sporadickými dunami, je rozmanitý i pokud jde o různá mikroklimata a vegetaci. Výskyt rostlin, ale také cesty zvířat jsou určovány schopností země udržet vláhu. V zimním období, které trvá zhruba od konce listopadu do počátku února, zaplavují hluboká vádí bleskové povodně, voda se však ztratí zpravidla tak rychle, jak se objevila. Zůstávají po ní prázdné ulity a rostliny, jejichž odolnost inspiruje tradiční medicínu stejně, jako moderní vědu. 
Ačkoli byl Negev 7. října minulého roku na svém západním okraji přímo zasažen brutálním útokem teroristů z Hamásu a řada kibuců v bezprostřední blízkosti hranice s Gazou zůstává stále vylidněna, život se na jihu Izraele stejně jako ve zbytku země nezastavil. Čerstvé svědectví o tom přináší i snímky předního českého fotodokumentaristy Karla Cudlína, který se jako jediný český fotograf již třicet let soustavně věnuje proměnám izraelské společnosti od Golan po Sinaj. V posledních dvou letech zaměřil svůj pohled právě na oblast, která až donedávna ležela na okraji zájmu, což se však posledních desetiletích nejen díky zcela výjimečnému rozvoji vědy, výzkumu a inovací ve stylu start-up nation výrazně mění. 
Výstava představí jiný pohled na Izrael, než jaký veřejnosti nabízí aktuální zpravodajství. Výběr obsahuje snímky z posledních tří cest do Negevu, během nichž se Karel Cudlín zaměřil nejen na rozmanitou tvář a proměny pouště, ale především život současných komunit, které v ní dnes žijí. Autorkou konceptu je kurátorka Míša Sidenberg, která fotografa na cestách doprovází.

Karel Cudlín (*1960) patří mezi fotografy, navazující na tradici klasické humanistické fotografie rozvíjející se od poloviny 20. století, ovšem stejně tak je v jeho práci přítomná street fotografie, fotografická momentka a další široké spektrum fotografických přístupů. Zároveň má silný vizuální cit, což z vybraných snímků dělá i jedinečné vizuální události.

Podobně jako v minulých letech při fotografických výstavách během festivalu, vystavíme vybranou část snímků přímo ve veřejném prostoru (v roce 2023 to byl plot zámku, který hraničí s židovskou čtvrtí, v roce 2024 nejspíše úzká ulička – dvorky, průchody, vedoucí z židovské čtvrti na náměstí).

Muzeum Boskovicka, synagoga, setkání s autorem 5. 7. 2024 13:00