Josef Jařab: Jazz v podmínkách nesvobody

Přednášky
Klášterní sklep
Pátek

Přednáška emeritního rektora Josefa Jařaba

Víme, že kolébkou jazzu je Amerika a konkrétním místem zrodu New Orleans. Víme také, že jazz je hudebním produktem amerického kulturního pluralismu a že nejvýraznějším přínosem k jeho vzniku byl příspěvek černých Američanů. V jazzu se tu spojilo, co zbývalo z africké kulturní paměti s bědnou životní zkušeností Afroameričanů v Americe.
Když se jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů a také jazzman Ralph Ellison – sám velmi inspirován, černošskou lidovou hudbou a kulturou –pokusil o pregnantní definici jazzu, došel k závěru, že to byla hodnota, kterou měli černí Američané jako náhradu za svobodu.
Ale to platilo nejen pro Ameriku a černé Američany.
Na jazz existovaly od samého počátku dva hodnotící pohledy – ten, který v něm viděl moderní élan vital, novou tvořivou sílu a ten druhý, který tento druh hudby neuměl ani nechtěl ocenit a považoval jej za „ projev zvrhlého" vkusu. Takový byl pohled a následně represivní politika propagandistů typu Goebbelse a ideologů Stalinových. Nacističtí a komunističtí okupanti samozřejmě r diktovali v dobách nesvobody oficiální postoj k jazzu i u nás (viz svědectví Josefa Škvoreckého a Lubomíra Dorůžky a historie pronásledované Jazzové sekce). Z jazzu sršela touha po svobodě a a upřímně řečeno synkopy a riffy nejsou příliš vhodný hudební doprovod pro požadované manifestační májové průvody nebo vojenské pochody.