BoSkovicE 2017

6. - 9. července XXV. ročník festivalu pro židovskou čtvrť

Zločiny českého komunismu I.

Pátek 13:15 - 14:33 / Film

Kino Panorama

Pistole. Čestmír Šikola (ČR, 2008, režie Jaroslav Bařinka, 23 min.)
Studenta Čestmíra Šikolu odvlekli 17.listopadu 1939 Němci z koleje do ruzyňských kasáren, kde byl ztýrán, ale unikl koncentráku. To urychlilo jeho rozhodnutí opustit okupovanou vlast a bojovat za ni v zahraničí. Po porážce Francie se ocitl v Anglii. V roce 1944 byl vysazen v protektorátu jako radista výsadkové skupiny Clay-Eva. Z okupované vlasti odeslal na 800 zpráv do Londýna. Konce války se dočkal na svobodě. Po komunistickém puči byl uvězněn. V demokratickém režimu vedl válečný hrdina neúspěšný soudní spor s předsedou českých komunistů, "historikem" Miroslavem Grebeníčkem...
Tématu československých paraskupin ve Velké Británii za II. světové války je věnována přednáška Jan Břečky v sobotu 8.července ve 13.30 ve sklepní scéně penzionu Pod klášterem.

Věděli, že jdou na smrt. Vladimír Maděra (ČR, 2008, režie: Miroslav Kačor, 23 min.)
Jako mladý člen odbojové organizace Obrana národa musel Vladimír Maděra před prozrazením odejít do Francie a poté do Anglie, kde se přihlásil jako dobrovolník k výcviku zpravodajských výsadků do protektorátu. Když při cvičném seskoku utrpěl zranění, začal se starat o přípravu paradesantních skupin. Vycvičil a instruoval na tři stovky mužů. Byli mezi nimi i parašutisté, kteří odstranili Heydricha. Po válce pomáhal s budováním nových československých výsadkových jednotek. Byl také konstruktérem prvního československého padáku. V roce 1950 byl vládou mrzké lůzy zatčen a bez soudu tři roky držen ve vazbě. Po propuštění nemohl najít uplatnění a tak začal pracovat v ostravských dolech, kde fáral až do důchodu.
Tématu československých paraskupin ve Velké Británii za II. světové války je věnována přednáška Jan Břečky v sobotu 8.července ve 13.30 ve sklepní scéně penzionu Pod klášterem.

Doctissima Růženka (ČR, 2004, režie Marie Šandová, 32 min.)
Akademická dráha odbornice na archeologii a dějiny umění byla násilně přerušena poprvé nacistickou okupací – na jejím konci byla profesorka Růžena Vacková dokonce zatčena. V roce 1948 se jako jediná univerzitní učitelka účastnila známého protestního pochodu studentů na Hrad, za což byla posléze z univerzity vyhozena.
Komunistická totalita si s Růženou Vackovou vyřídila účty v roce 1952, když ji zatkla a soudila jako spoluorganizátorku křesťanského hnutí Rodina. Z dvaadvaceti let, k nimž byla odsouzena, strávila ve vězení patnáct a půl roku. Odmítla podat žádost o milost a nepřestávala protestovat proti nespravedlnosti. Stala se oporou ostatním vězenkyním, pro něž pořádala i přednášky ze svého oboru
K natočení filmu přivedl režisérku soubor vězeňských přednášek profesorky Vackové, který se jí dostal do ruky před několika lety. „Zjistila jsem, že jsou na takové odborné úrovni, že jim na první přečtení vůbec nerozumím. Byla jsem fascinovaná, čeho bylo možné v podmínkách komunistického vězení dosáhnout..“
Ze své knihy o profesorce Vackové bude číst spisovatelka Milena Štráfeldová v pátek 7.července v 16.30, antikvariát u Vážné studny – „na asfaltě“.